taky přidám něco ze své zbírky
1)
Jeden vojín si před bitvou stěžoval seržantovi, že nemá pušku.
Seržant povídá:"Vojíne, tady máte násadu od koštěte. Věřte mi, stačí, když namíříte na nepřítele
a řeknete 'Ratata bum' a uvidíte, že to bude stejné, jako kdybyste měl pušku."
Protože na vojně se neodporuje nadřízeným, vojín se chopí násady a zalehne v zákopu.
Brzy vypukne německý útok.
Pěšáci se ženou po pláni. Náš vojín pečlivě namíří, řekne
'Ratata bum' a vida, nepřátelský pěšák se chytne za břicho a složi se k zemi.
Po pár minutách je bitevní pole prázdné. Jen jeden německý voják jde pomalu směrem k bristkým zákopům.
Vojín míří, 'Ratata bum' a nic! Znovu zamíří, 'Ratata bum' a zase nic.
Na pokraji hysterie už vojín řve dokola 'Ratata bum', zuřivě mává násadou od koštěte, ale pořád nic.
Němec vyšplhá na předprseň zákopu, kopne vojína do hrudi a ten se složí.
Poslední, co slyší - Němec klidně povídá 'Vrrrr tank tank.'
2)
Malá Mařenka budí ve 3 ráno otce:
"Tatínku já chci videt slonečky"
"Ted ne Mařenko, víš, že ted se musí spinkat."
"Ale já chci videt slonečky!"
"Už jsem ti minule říkal, že se to nesmí dělat."
"Ale já moc moc chci! Když mi neukážeš slonečky, tak řeknu mamince, že jseš na mě zlej!"
"No tak teda dobře. Ale naposled je ti to jasný"
Otec jde k telefonu, vytočí číslo a povídá: "Dobrý den, tady generál Novák. Vyhlašte 3.rotě chemickej poplach."
3)
Paní učitelka v USA chce po dětech, aby řekli příběh s nějakým ponaučením.
Přihlásí se Johny a říká: "Můj strejda Bob bojoval ve vietnamský válce, jednou když ho sestřelili tak u
sebe měl flašku whiskey, kulomet a mačetu. Když dopadl na zem, vypil flašku a běžel zpět na základnu.Po cestě postřílel 250 vietnamců než mu došli náboje, potom jich 300 ukuchal mačetou než se mu zlomila a pak ještě 350 vietnamců umlátil holýma rukama". Učitelka se ptá Johnyho: "Ale jaké je z toho ponaučení?" Neserte strýčka Boba, když je vožralej.
4)
Jde voják zamyšleně po minovém poli a najednou radostně rozhodí rukama...
50 metrů od sebe.
5)
Soudruhu Premiere,NATO nás kompletně obklíčílo.
Výborně Yuri,teď mužeme pálit do každého směru.
6)
Píše se rok 1945 a paní učitelka se ptá dětí jak za války pomáhali.
Přihlásí se tři děti a postupně je vyvolává.
"Co ty Kubo?" ptá se prvního dítěte.
"Já za války ukázal vojákům cestu do vesnice," povídá Kuba.
"To je chvályhodné. A co ti na to řekli?"
"Thank you very much," odpoví Kuba.
"A jak si pomáhala ty Aničko?" táže se druhého dítěte.
"Já nosila partyzánům jídlo."
"Opravdu? To si byla v nebezpečí. A co ti na to řekli?"
"Spasibo děvočka."
"A co ty Honzo?" ptá se posledního žáka.
"Já vojákům nabíjel a házel s nima granáty."
"Ale nepovídej. To muselo být zajímavé. A co povídali?"
"Sehr gut Hans, sehr gut."
7)
říká jeden ruský dělník druhému:
"Tak si představ, že už pět let dělám ve fabrice na šicí
stroje, tak si říkám, že bych si mohl nějaký doma
postavit. Tak nosím jednu součástku za druhou, ale ať
to skládám jak chci, vždycky z toho vyjde kulomet..."
Američané použili novou superbombu určenou k ničení elektronického zařízení nepřítele.
S údivem však zjistili, že v automatech Kalašnikov žádné mikroprocesory nejsou.